Michal Ďurovič

Michal Ďurovič

Michal Ďurovič

Michal Ďurovič studoval v letech 1979 až 1983 Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze (obor Technologie výroby a zpracování polymerů, Laboratoř chemie restaurování uměleckých děl), ve stejném oboru obhájil v roce 1995 svoji dizertační práci a v roce 2013 se na téže vysoké škole habilitoval. Od roku 1983 pracoval jako technolog v restaurátorském oddělení Národní knihovny a od roku 1989 pracoval v Národním archivu v Praze jako výzkumný pracovník (od roku 1995 jako vedoucí Oddělení péče o fyzický stav archiválií).  V roce 2014 se stal vedoucím Ústavu chemické technologie restaurování památek VŠCHT v Praze. Dlouhodobě se zabývá přírodovědným výzkumem v oblasti konzervování- restaurování papírových dokumentů, usní, pergamenů a fotografických materiálů. Vedl nebo byl spoluřešitelem řady výzkumných projektů (např. Hromadné odkyselování papírových archiválií, Vliv světla a ultrafialového záření na archivní dokumenty, Ochrana archivních materiálů před živelními pohromami v síti archivů České republiky, Metodika hodnocení vlivu kvality ovzduší na knihovní a archivní fondy, Biodiverzita černobílých fotografických a kinematografických materiálů v archivních fondech a metody jejich dezinfekce atd.). Je autorem nebo spoluautorem řady prací z oblasti konzervování-restaurování archiválií. Mezi nejvýznamnější publikační aktivity patří vydání knihy Restaurování a konzervování archiválií a knih nakladatelstvím Paseka v roce 2002. Je členem vědeckých rad Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha, Univerzity Pardubice, Národní knihovny ČR, Národního archivu, ministerstva vnitra a Umělecké rady Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Byl členem International Council on Archives a European Working Group on Disaster Prevention. V roce 2006 se podílel v iráckém Irbilu na školení iráckých restaurátorů a vybudování restaurátorského pracoviště pro Iráckou národní knihovnu a archiv v Bagdádu, v letech 2004 a 2010 přednášel a školil peruánské restaurátory v Limě.